Od dubna 1937 byly připravovány podmínky pro organizaci nového druhu pěších útvarů, kterými se měly stát "Pluky pro zajištění lehkých opevnění". Jejich postupná výstavba byla hlavním štábem plánována od roku 1938. Pluky ZLO měly být vytvářeny péčí pěších pluků, dislokovaných v blízkosti opevněného pásma. V případě napadení střeženého úseku bylo úkolem pluků ZLO zajistit zbraně objektů minimální obsluhou a hájit pevnůstky až do příchodu posil, tvořených záložníky žijícími v nejbližším okolí linie LO. Posily byly vyzbrojeny a vystrojeny ve výzbrojních střediscích ležících přímo v opevněném pásmu.

Záložníci z okolí mohli tak kdykoli, rychle a nepozorovaně posílit osádky objektů LO. Nevýhodou této formy mobilizace se ukázala nutnost improvizovaného výcviku části mužstva v obsluze moderních kulometů, neboť někteří starší záložníci nové kulomety vůbec neznali.

Během roku 1938 bylo vytvořeno deset pluků ZLO: dva pro obranu opevnění na Plzeňsku, dva pro pásmo objektů kolem Ohře, tři pro obranu severních a severovýchodních Čech a další tři pro obranu severní Moravy.