Stavební podúsek F-2 BOHDAŠÍN

Stavební podúsek F2 Bohdašín pokrýval východní část masívu Jestřebích hor. Úsek začínal v údolí Zbečníku, kde navazoval na úsek E3 (dříve F1 Náchod-sever) a končil nad Odolovem, kde sousedil s úsekem F3 Žaltman. Protože část objektů ve východní části úseku (v lese Maternice) stála na protektorátním území, bylo v roce 1939 43 pevnůstek odstřeleno.

Pevnostní pásmo v prostoru mezi Zbečníkem u Hronova a Odolovem, tedy v úseku F-2 Bohdašín, mělo být tvořeno linií samostatných pěchotních srubů, včetně mohutné dělostřelecké tvrze Jírová hora. Tato dělostřelecké tvrz s devíti objekty a podzemím měla být vybudována až v letech 1939-40 ve svazích Zbečníkem. Lehké opevnění bylo budováno až za pěchotními sruby, vzdálenost mezi oběma liniemi se lišila podle povahy terénu v příslušných úsecích. V celé délce mělo být lehké opevnění realizováno ve dvou sledech vzájemně od sebe vzdálených 50 až 250 m.

Od Zbečníku linie LO stoupala do svahu západně od Jírové hory, kde měla zajišťovat obranu až do doby výstavby stejnojmenné dělostřelecké tvrze. Později by kulometné palby řopíků byly využívány k doplnění palebných přehrad z objektů těžkého opevnění. Objekty prvního sledu byly postaveny na hřebenu táhnoucím se souběžně se silnicí v Rokytníku směrem na severozápad. Druhý sled byl situován ve východní části lesa Maternice na odvrácené straně od nepřítele, takže objekty byly dobře ukryty před přímým ostřelováním. Severně od Skalákovy studánky druhý sled přecházel na levou stranu cesty – objekty stály na protějších svazích, nežli pevnůstky prvního sledu. Linie v Maternici přetínala celkem tři úžlabiny. Většina objektů zde byla chráněna vrostlým lesním porostem. Důležitá byla obrana silnice z Horního Kostelce do Stárkova s odbočkou do Rokytníku (uzávěr Chlívce), kterou bylo možné pokrýt palbou z několika pevnůstek v obou sledech. Od Maternice směrem na západ procházela linie LO po hřebenu táhnoucímu se jižně a jihovýchodně nad obcí Chlívce, kde pak volně přecházela v obranné postavení východní části Jestřebích hor. Pevnůstky byly kryty masívem Švédského vrchu (k. 660), dále pak vzrostlým lesem, kterým byly hřebeny Jestřebích hor porostlé. V prostoru Odolova vytvářelo lehké opevnění společně s několika pěchotními sruby uzávěr důležité komunikace vedoucí z Jívky do Rtyně (uzávěr Odolov). Tato silnice byla jediným kvalitním přechodem přes hřeben Jestřebích hor.

Při prohlídce objektů v terénu lze doporučit především návštěvu dvou zachovalých objektů typu C (druhosledové objekty číslo 233 a 240) a také stavenišť pěti nepostavených objektů ve druhém sledu (objekty 241 až 245).