Článek vytištěný ze serveru Bunkry.cz

Název článku:

Vytištěno dne 28.3.2024 10:38:03

15mm velkorážný kulomet ZB-60

Velkorážné kulomety (dobově označované jako „hrubé“ nebo „velké“) byly začátkem 30. let 20. století chápány především jako protitanková, případně i protiletadlová zbraň či doprovodná zbraň pro pěchotu.

Velkorážný kulomet ráže 15 mm byl pod označením ZB-60 vyvíjen v brněnské Zbrojovce jako nástupce nevyráběného kulometu ráže 14,5 mm. K jeho prvním zkouškám došlo na sklonku roku 1934. V této době byla zbraň chápána především jako protiletadlová, přičemž měla vyplnit mezeru mezi běžnými pěchotními kulomety a velkými kulomety proti letadlům. Bohužel, zkoušky nedopadly příliš úspěšně, přičemž bylo upozorňováno především na zcela nedostatečnou přesnost zbraně. Úspěšnému vývoji zbraně neprospívala ani zvažovaná licenční výroba švýcarských 20mm kulometů Oerlikon v ČSR.  Mezi tím se objevil další zájemce o 15mm velkorážné kulomety, ŘOP. ŘOP chtělo 15mm kulomety vyzbrojit pěchotní sruby nižších (arabských) odolností budovaných v těžko přístupném terénu, kde bude vyloučeno nasazení útočné vozby. Zbraň měla být osazena do střílen pod betonem ve střeleckých místnostech, kde by nahrazovala mnohem dražší protitankové kanóny ráže 37, resp. 47 mm.

Podle zprávy z průzkumu linie v Krušných horách provedeného v květnu 1936 měly být některé střelecké místnosti pěchotních srubů vyzbrojeny 15mm kulometem a těžkým kulometem vz. 35. Není ale jasné, zda-li měla být každá zbraň umístěna do vlastní střílny a nebo zda-li se mělo jednat o smíšené dvojče, tedy oba kulomety umístěné na jedné lafetě ve společné střílně. U dvou objektů byl 15mm kulomet dokonce navržen i jako výzbroj pancéřové kopule. S 15mm velkorážnými kulomety se také počítalo pro vyzbrojení objektů těžkého opevnění na Šumavě (prostor Capartice – Všeruby – Nýrsko) a na Náchodsku.

V červnu 1936 však Čsl. Zbrojovky Brno zástupcům ŘOP sdělila, že doposud nejsou ukončeny všechny zkoušky a zbraň tudíž není připravena pro sériovou výrobu. Není zřejmé, jestli právě tato informace byla rozhodujícím impulsem pro vypuštění velkorážných kulometů z uvažované výzbroje těžkého opevnění nebo jestli za rozhodnutím stála spíše snaha o unifikaci výzbroje těžkého opevnění. Jisté je, že v září 1936 náčelník Hlavního štábu rozhodl o vyřazení kulometu z výzbroje opevnění. Tam, kde byl 15mm kulomet navržen do výzbroje objektu, měl být nahrazen smíšenou zbraní L2, tedy 3cm protitankovým kanonem spřaženým s těžkým kulometem vz. 35, resp. 37. V červnu 1938 došlo k definitivnímu odmítnutí 3cm kanonu z výzbroje stálého opevnění a k jeho nahrazení výkonnějším typem ráže 47 mm (zbraň L1).

V průběhu roku 1937 došlo k představení kulometu ZB-60 vojenské komisi z Velké Británie a také zájemcům z Jugoslávie. Při zkouškách prováděných MNO došlo k porovnání výkonů kulometu ZB-60 a 20mm kulometu Oerlikon (zaveden do výzbroje čs. armády jako 20mm kulomet vzor 36). Komise po provedených testech vybrala jako vhodnější čs. kulomet ZB-60, ale vznesla několik požadavků na úpravu zbraně. Dokončení vývoje se však neúměrně protahovalo, k dalším zkouškám došlo až v roce 1938. Navíc při těchto zkouškách došlo k poškození prototypové zbraně výbuchem střeliva v hlavni.

Kulomet ZB-60 se měl také objevit ve výzbroji škodováckého průzkumného tančíku Š-I-P (T-2), jehož vývoj skončil výrobou prototypu, ve kterém byla použita jen maketa kulometu.

Sériovou výrobu se nakonec podařilo přece jen zahájit na sklonku léta 1938 ve Vsetíně, ale kulomet ZB-60 se do výzbroje čs. armády nedostal. V letech 1938-43 bylo v Brně vyrobeno 1137 kulometů, které byly exportovány do Jugoslávie, V. Británie, Iránu a Španělska. 200 ks odebralo německé válečné námořnictvo, které jej používalo pod označením 15mm FlaMG 38(t) jako protiletadlový kulomet. Pravděpodobně jediným úspěchem kulometu ZB-60 bylo prodání licence k jeho výrobě do Velké Británie. Zde byl dodáván pod označením BESA 15mm. Uplatnění našel ve výzbroji lehkých tanků Vickers Mk. VI. a obrněných vozidel Humber. Jako zajímavost lze zmínit, že za okupace vznikla verze s elektrickou spouští označovaná jako ZB-63.

 

15mm kulomet ZB-60 na původním kolovém podvozku

 

Výkres 15mm kulometu ZB-60

 

Takticko-technické údaje kulometu ZB-60
Ráže 15 mm
Délka zbraně 2 050 mm
Délka hlavně 1 400 mm
Hmotnost zbraně 55 kg
Hmotnost hlavně 23 kg
Hmotnost podstavce (trojnožka) 203 kg
Úsťová rychlost 860-970 m/s
Rychlost střelby 420 ran/min
Dostřel 1 800 m
Zásobník pás na 40 ran

 

Průbojnost kulometu ZB-60:
Do vzdálenosti 50 m 28 mm pancíř
Do vzdálenosti 350 m 16 mm pancíř
Do vzdálenosti 1 500 m 6 mm pancíř

 


Použité prameny

Šáda, Miroslav: Československé ruční palné zbraně a kulomety, Naše vojsko 2004

Pazdera, David: Československá objednávka velkorážových kulometů ZB-60,  Střelecký magazín 9/2000

Ráboň, Martin – Svoboda, Tomáš a kol.: Československá zeď, Fortprint 1993

Stehlík, Eduard a kol.: Lexikon těžkých objektů čs. opevnění z let 1935-38, Fortprint 2001

http://www.palba.cz

http://www.valka.cz