Vladimír Stavíček

Původní živnost byla zapsána staviteli Stavíčkovi v roce 1922 jako Vladimír Stavíček, stavitel se sídlem v Brně, na ulici Orlí 17. Ještě předtím, než začal podnikat samostatně, působil společně se stavitelem Janem Zemanem (Jan Zeman a Vladimír Stavíček, stavitelé v Brně, asi od r. 1911). Vladimír Stavíček byl také jmenován přísežným soudním znalcem a odhadcem. Poté, co vybudoval větší skupiny nájemních domů na ulici Sirotčí (dnes Grohova), přestěhoval sídlo své firmy a zároveň i své bydliště na adresu Sirotčí 6. Důvodů ke změně bylo více – v obchodním rejstříku byla firma změněna v roce 1935 na veřejnou obchodní společnost, kdy k původnímu majiteli, Vladimíru Stavíčkovi st., staviteli v Brně, přistoupil jeho syn, arch. Ing. Vladimír Stavíček ml. Ing. Vl. Stavíček (ml.) získal koncesi k provozování stavitelské živnosti od Zemského úřadu v Brně v roce 1935. Zastupovat firmu byli oprávněni oba společníci společně. Kompletní název firmy bývá uváděn jako Projekční a stavební kancelář, architekt – stavitel Vladimír Stavíček, Brno, Sirotčí 6. Od roku 1941 (tak jak bylo nutné v té době) byla firma zapsána také německy (Vladimír Stavíček, Baumeister, Brünn). Zajímavé je původní bydliště stavitele – Veveří 14, krásně zdobený nájemný dům významného brněnského stavitele Franze Pawlu, kde se zřejmě setkal i s dalším zajímavým nájemníkem – architektem Dušanem S. Jurkovičem.

Vladimír Stavíček st. se účastnil veřejného života v městě Brně, mj. byl členem prvního českého spolku v Brně, družstva Veselých kosů, kde ve spolupráci s Vilémem Mrštíkem, poslancem Antonínem Němcem a jinými podporovali svojí činností Janáčkův sbor Svatopluk. Působil 7 let jako výpomocný učitel na C. k. české státní průmyslové škole na Sokolské ulici, byl členem Českého čtenářského spolku v Brně (II. místopředsedou byl stavitel Stanislav Neděla), členem Podpůrného spolku členů českého Národního divadla v Brně a spoluzakladatelem Klubu moravských kouzelníků (Maestro Stavini). Vladimír Stavíček byl členem Společenstva stavitelů a Klubu inženýrů a stavitelů. Byl velkým dobrodincem – pravidelně obdarovával Dům milosrdenství Vincentinum, Dobročinný komitét na podporu chudých dětí, slepce, školy a podporoval péči o mládež, dále Ženskou útulnu a Dámský odbor Matice brněnské, sportovní kluby, Čsl. červený kříž, Svaz válečných invalidů či Zemskou péči o učně, Sokol Brno I… Byl také důstojníkem ženijního vojska v záloze (poručík Ženijního pluku 2).

Rodinu Stavíčkovu intenzivně reprezentoval také bratr Vladimíra, Gustav (1869–1961), mechanik a prodejce šicích strojů nejlepších značek a také podporovatel vzdělávání žen, například dívčí průmyslové školy Vesna v Brně. Zetěm G. Stavíčka se stal knihkupec Josef Novotný (knihkupectví Barvič a Novotný).

Vladimír Stavíček ml. (*28.7.1902), absolvoval První českou státní reálku v Brně na Antonínské ulici, maturoval na Státní průmyslové škole v Brně – Králově Poli v roce 1925, titul architekt inženýr získal zřejmě na České vysoké škole technické na Veveří (odbor architektury a pozemního stavitelství). Kromě syna Vladimíra měl stavitel Vladimír Stavíček st. s manželkou Marií ještě dceru Marii.

Vladimír Stavíček měl podíl v cihelně v Brně – Bosonohách (Cihelny družstva brněnských stavitelů, zapsané společenstvo s ručením obmezeným, Bosonohy, v roce 1949 začleněny do Moravskoslezských cihelen) společně s několika dalšími brněnskými staviteli (například stavitel Václav Dvořák, stavitel Josef Liška a stavitel František Sláma z Brna, Karel Dočekal, zednický mistr z Bosonoh). Dále měl spoluúčast na podniku Optima v Brně, výrobní, nákupní a prodejní družstvo, z. s. s r. o. (ulice Orlí 5).

Pro vojenskou správu firma byla na základě soutěže vyzvána k výstavbě pevnůstek nového typu (řopíků) na jižní Moravě v oblasti druhého obranného postavení. V úseku 16 - Moravský Krumlov měla postavit celkem 103 bunkrů. Do mnichovských událostí (a tedy přerušení výstavby opevnění) se podařilo vybetonovat pouze 14 pevnůstek a 5 zůstalo rozestavěných. Vojenský stavební dozor na staveništi úseku vykonával škpt. pěch. Václav Černý.

Ze stavební činnosti firmy Vladimír Stavíček

Společně se stavitelem Janem Buchmayerem (*1877) stavěl Vladimír Stavíček První občanskou záložnu v Brně na ulici Solniční 6 (asi v letech 1914–1916). Do výstavby zasáhla válka, stavba byla sjednána ještě za mírové ceny, stavitelé ještě v roce 1918 řešili nedoplatky Záložny se Spolkem českých stavitelů v Brně, který řešil úhradu jejich pohledávky.

V letech 1924–1925 postavili společně se staviteli Hubertem Svobodou a Leopoldem Jungmannem nájemní dům pro vysloužilé důstojníky z 1. světové války v Brně (Cihlářská 17c).

Možná jednou z prvních větších samostatných staveb pro stavitele Stavíčka byla výstavba nouzové Kolonie s domy s 18 byty na Hněvkovského ulici v Komárově v roce 1925 a potom následně s 22 byty v roce následujícím.

Od Zemské politické správy v Brně byla firmě Stavíček zadána stavba pěti obytných domů v ulici Tučkova a v ulici Kartouzská (zednické, nádenické, betonářské práce, kanalizační a venkovní práce a zřízení uličního chodníku) (1925) a v roce 1926 při stavbě dvou čtyřpatrových domů v Brně pro družstvo Poštovní rodina zednické, nádenické, kanalizační a venkovní práce a práce pro uliční chodník.

Firma zachytila stavební boom při rozšiřování Brna v době, kdy se řešila bytová krize rozsáhlou výstavbou bytových a rodinných domů. Podle literatury se stavitel Vladimír Stavíček podílel na vybudování větší skupiny domů v ulici Grohově, Kotlářské, U botanické zahrady (Botanické) a v Táboře.

Zemská politická správa v Brně také zadala při stavbě Ústavu soudního lékařství Masarykovy univerzity v Brně zednické a nádenické práce firmě Vlad. Stavíček, stavitel v Brně (1926).

Dále na základě veřejné nabídkové soutěže byly Vl. Stavíčkovi zadány zednické práce při stavbě vodovodu na civilním letišti v Brně a zednické a nádenické práce při stavbě barvírenského traktu ve dvoře českého Státního učiliště pro průmysl textilní v Brně (1927) a následující rok provedla firma ležatou kanalizaci tamtéž.

V roce 1928 v Brně vznikla nová budova Čs. tabákové režie, jejímž autorem byl Emil Králík, stavbu zrealizovala firma Stavíček (dnes ulice Zubatého 685/1).

Denní tisk zmiňuje stavbu činžovního domu v Brně na Veveří 10, na které proběhlo několik úrazů dělníků a jeden smrtelný úraz elektrickým proudem (1929).

Doslova pomníkem, který za stavební firmou Vladimír Stavíček v Brně (ulice Gorazdova) navždy zůstane nejviditelnějším, je pravoslavný chrám svatého Václava podle projektu architekta Petra Levického (1931).

V ulici Burešově zakoupil Všeobecný penzijní ústav pozemky se záměrem vybudovat zde svoje úřadovny, architektonickou soutěž vyhrál návrh profesora České vysoké školy technické Emila Králíka, stavbu provedla firma Vladimíra Stavíčka.

Bytový dům v Brně na ulici Bratří Čapků 14 postavil stavitel Stavíček pro Ing. Guido Strašnova, který vyučoval také na C. k. české státní průmyslové škole. Těsně po dokončení si v tomto domě pronajal byt brněnský stavitel Ing. Boleslav Bloudek.

Zemský úřad zadal při stavbě izolačního pavilonu v zemské nemocnici v Brně (na ulici Pekařská) zednické a betonářské práce firmě Vlad. Stavíček, stavitel (1932) a následně venkovní kanalizaci tamtéž (1934).

V roce 1935 postavila firma Stavíček Šilhanovo sanatorium podle projektu Jana Víška.

Budova Zemského vojenského velitelství a velitelství III. sboru v Brně (1937): asi 160 m dlouhá pětipodlažní budova má do uliční fronty situované kanceláře přístupné z vnitřní spojovací chodby. Zadní líc budovy člení čtyři rizality s dalšími prostorami a centrálním schodištěm. Jižní stranu uzavírá masivní kubus. Interiér byl později upravován. Stavbu tvoří železobetonový skelet vyzdívaný cihlami. Stavebními pracemi byla pověřena brněnská firma stavitele Vladimíra Stavíčka.

Firma architekt – stavitel Vladimír Stavíček provedla v roce 1938 novostavbu provozní a správní budovy pro Městské vodárny v Brně – Pisárkách.

Nájemný dům s cukrárnou pro manžele B. a J. Kolbabovy v Brně na ulici Kounicova 15 provedla projekční a stavební kancelář arch. Vladimír Stavíček v roce 1938 (architekt Jan Víšek).

V období mezi světovými válkami se firma Vladimíra Stavíčka objevuje i mezi staviteli, kteří prováděli stavby podzemních komor (hrobek) na brněnském Ústředním hřbitově.

Hned v květnu 1945 svolávala firma arch. Vladimír Stavíček, stavitel v Brně zaměstnance (i bývalé), aby se dostavili do zaměstnání k provádění okamžitých stavebních opatření po bombardování.

V poválečném období jsou uváděny stavby městských obytných domů v Brně – Táboře (tuto stavbu provádělo konsorcium 24 brněnských stavitelů) a stavba škol (mateřská škola, obecná škola, měšťanská a zemědělská škola) v Tasově (společně se staviteli Františkem Pospíšilem a Františkem Habancem, staviteli z Brna, a Antonínem Babákem, zednickým mistrem z Tasova podle návrhu brněnského architekta Ing. Zdeňka Doláka).

V roce 1947 rozestavěl Ing. arch. Vladimír Stavíček rodinný dům na ulici Kalvodově č. 5, vzhledem k událostem v únoru 1948 a následným však k dostavbě nedošlo. Měl mít ale dobré sousedy, kterými byli přinejmenším stavitel Čeněk Ruller a architekt Zdeněk Dolák.

Dochovaná archivní dokumentace umožňuje udělat si představu o rozsahu činností, i když následující výčet je sestaven pouze z ekonomických přehledů, a tedy spíše stručný. Dokumentace zahrnuje období za Protektorátu a po válce a ještě neúplně:

Rok 1940

Státní textilní škola, Brno, Město Brno – obytné domy na ulici Laudonova, Luftwaffe Brno, Luftwaffe Německý Brod, Křenková Brno, Hatlák Vlad. Brno, První průmyslová škola Brno, Šílený Karel Brno, Dr. Kuthan Tišnov, Zemský úřad – nemocnice, Zemský úřad – psych. klinika, Dr. Jaroš Brno, O. Zoufalý Brno, Státní průmyslová škola Brno, Šaratice Sokolnice, Fr. Němec, Olomoucká, Brno, Civínová Ž., Brno, Státní reálka, Antonínská, Brno, Pomologický ústav Bohunice…

Rok 1941

Luftwaffe Německý Brod, Vysoká škola technická Brno, Pomologický ústav Bohunice, Česká průmyslová škola Brno, První reálka Brno, Hospodářská správa vysokých škol…

Rok 1942-1943

Velkonákupní společnost družstev v Praze – stavba automatických mlýnů pro VDP Kyjov (společně s brněnskou firmou František Šlampa), Uh. Brod, Luftwaffe Pardubice, Praha, Sobíňov…

Rok 1944

Kryt na Sirotčí 6, Brno, Zemské hlavní město Brno – kryty v Králově Poli – Školní náměstí, ulice Bulharská, Odklizovací práce v ulici V aleji, Brno, Dr. Pur, Brno, B. Šmerda, Brno, Vladimír Procházka, Brno, František Slanina, Brno, Vyšší průmyslová škola Brno, Zemská nemocnice Žlutý kopec, Zemské hlavní město Brno – obytné domy na Laudonově, Vládní vojsko, III. insp. Praha…

Rok 1945

Válečnými událostmi byla zničena část obchodních knih a dokladů

Rok 1946

Různé opravné a adaptační práce po škodách způsobených válkou v Brně, Družstvo U stadionu, Kounicova 59, Brno, Stavební úřad města Brna, Polygrafie, Veveří 39, Brno Pešlová M., Sokolská 10, Brno, Tachovský K., drogerie, Jakubská 1, Brno, Optima, Orlí 5, Brno, Miškevič R., Dřevařská 20, Brno, Dýma K., hodinář, Veveří 6, Brno, JUDr. Brázda O., Na hradbách 3, Brno, Pešlová M., Sokolská 10, Brno, Krátká H., Tivoli 48, Brno, Koláčková M., Obilní trh 4, Brno, Dr. Čech J., lékárna, Dvorecká 1, Brno, Čechová M., Sadová 16, Brno, Správa filozofické fakulty, Grohova 7, Brno, Krejčí A., U nové brány 14, Brno, Petr A., Husova 5, Brno, Spytková M., Veselá 2, Brno, Kučera A., Zámecká 2, Medlánky, Rotrekl T., Jánská 12, Brno, Nadační ústav Matice školská, Kobližná 1-3, Brno, Matonoha A., Kijevská 36, Brno, Národní výbor zemského hlavního města Brna – bourání a odklizení válkou totálně zničeného městského domu na ul. Údolní 34, Brno, Zemský ústav pro zvelebení živností, Veveří 5, Brno…

Rok 1947

Nečas F., knihař, Cejl 18, Brno (oprava kanalizace), Polygrafie, Veveří 39, Brno (oprava betonové dlažby, úprava hlavního vjezdu a vrat, oprava kanceláří, úprava domovníkova bytu, oprava kanceláří, úprava průjezdu, zřízení podkrovních místností, stavební úpravy v tiskárně, úprava instalace telefonu), Filozofická fakulta, Grohova 7, Brno (oprava kotliště, dlažby), Janda M., výroba koženého zboží, Kobližná, Brno (úprava stropu, podhledů), Koláčková M., Obilní trh 4, Brno (odklízení trosek), Optima, výrobní, nákupní a prodejní družstvo, Orlí 5, Brno (zhotovení a osazení vrat, oprava schodů, zednické opravy provozovny ve Vyškově, Bébarová M., Lidická 7, Brno (provedení výkopu pro vodovod), JUDr. Kříž I., Grohova 3, Brno (oprava betonové dlažby dvora), Krátká H., Tivoli 48, Brno (oprava krytiny střechy, zednické práce), Sedlák F., zámečník, Cejl 34, Brno (výpomoc lešením Zemská nemocnice, zazdění okna ul. Vlhká), Spáčil A., svrškař, Veveří 37, Brno (oprava omítek v bytě), Dolejší K., Grohova 4, Brno (oprava svodu dešť. vody a dlažby), Vaněček K., ředitel, Veveří 51, Brno (oprava odpadu dešťové vody), MUDr. Jarnot R., Grohova 22, Brno (různé opravy bytu), Ústřední národní výbor Brno – zbourání o odklizení domu na Údolní 34, Langer J., Šafaříkova 17, Královo Pole, (oprava rodinného domu, mont. ústředního topení), Majitelé domu Údolní 36, Brno (oprava fasády, drobné zednické práce), Gluckseligová N., Praha-Břevnov 1024 (drobné opravy v Brně na Pekařské 92), Český veslařský klub – stavba loděnice, práce tesařské, pokrývačské, zámečnické, stopařské, Vinař F., vrchní rada, Jezuitská 6, Brno (odklízení trosek a jiné práce), Sdružení stavitelů Tasov (různé práce), Doskočilová E., obchodnice, Běhounská 1, Brno (oprava fasády)

Rok 1948

Jako odhadce prováděl odhady stavebních škod na budovách ve Znojmě.

Stavba obytného domu o 6 bytových jednotkách pro učitele pro MNV v Ostrovačicích, Dům na ulici Kalvodova 2, Brno (stavebník arch. Vl. Stavíček), Dům na ulici Kalvodova 7, Brno (stavebník arch. Zd. Dolák), Dům na ulici Kalvodova 13, Brno (stavebník Ot. Černohorský), Bourání nadačního domu Matice školské v ulici Kobližná 3 - Kozí 1 v Brně, Adaptace dvorního křídla domu Kobližná 7-9 v Brně pro Národní správu zajištěného nemovitého majetku v Brně, Rekonstrukce nákladního výtahu v tiskárně Polygrafie, ulice Veveří 39 v Brně, Opravy domu pro p. K. Dolejší na Grohově ulici 4 v Brně…

 

Podle vyhlášky ministra techniky z 25. 10. 1948 byl podnik – veřejná obchodní společnost – znárodněn a zahrnut pod Čsl. stavební závody, n. p. Praha (závod BN – 351 v Brně). Touto vyhláškou byli znárodněni i stavitelé Alfréd Schwarz, Engelbert Káňa a další.

 

Zdroje a informace

Internetové zdroje: Národní digitální knihovna (Ndk), Moravský zemský archiv (MZA), Facebook (FB), Brněnský architektonický manuál (BAM), www.ropiky.net.

Vojenský historický archiv (VHA).

Vlastní průzkum lehkého opevnění.

Fotografie: rodinný archiv pana Vladimíra Stavíčka, současné fotografie T. Svoboda