Stavitel Stanislav Neděla

Stavitel Stanislav Neděla (* 12. 12. 1883 - † 15. 11. 1969)

Stanislav Neděla se narodil v Doubravici u Turnova. Absolvoval průmyslovou školu v Praze. Již v roce 1904 se přesouvá do Brna. Zřejmě první zkušenosti získával na velkých stavbách u firmy V. Nekvasil, například při budování České vysoké školy technické v Brně (architekt Josef Bertl, 1908-1911) nebo Mohyly Míru na Slavkovském bojišti (architekt Josef Fanta, 1910). Následně v roce 1910 zakládá vlastní firmu. V roce 1912 obdržel koncesi na stavitelskou živnost, kterou vykonávalaž do roku 1947, kdy se živnosti vzdal. Stavitelskou živnost pak převzal jeho syn Ing. Stanislav Neděla mladší, který rovněž působil jako stavitel v Brně.

První dům, který stavitel Neděla zakoupil, byl na Obilním trhu č. 12 (dnes Gorkého 18), kde sídlila i firma. Později se přestěhoval do svého nově postaveného domu na Akademické 31 (dnes Čápkově). Sídlo firmy je však přechodně udáváno i na adrese Falkensteinerova 48 (Gorkého) a to shodou okolností v době, kdy je zmiňován majitel firmy jako narukovaný „v okupovaném území v Ruském Polsku jako zeměbranecký inženýr“ (1917).

Jmenován odborným soudcem laikem pro obchodní senát krajského civilního soudu v Brně 1929 a u zemského soudu v Brně 1926. Uveden v Seznamu znalců pro odhad větších průmyslových podniků.

Jednopatrový dům s podkrovím ve dvorním traktu na Obilním trhu používala firma k provozování stavitelské živnosti. Ve dvorním traktu byly firemní kanceláře. Dvorní parcela sloužila jako stavební ohrada, ve které byly postaveny kolny a boudy, sloužící jako skladiště stavebního nářadí, náčiní a materiálu: kancelář skladníka, dřevěná kolna, dílny s budkou mostní váhy, vážní jáma, staré cihlářské kolny, dřevěná bouda okružní pily…

Ing. Stanislav Neděla mladší (15. 5. 1914 – 16. 3. 1972) převzal koncesi 29. 9. 1947 a bylo mu uděleno oprávnění civilního inženýra konstruktivního a dopravního. V roce 1948 byla ale stavební firma znárodněna a začleněna do Československých stavebních závodů n. p. Praha – závod BN – 351 v Brně. Ing. Stanislav Neděla pracoval poté jako statik u Pozemních staveb Brno.

Stavitel Stanislav Neděla s manželkou Antonií (1888) měli 3 děti – Libuši (1912), Stanislava (1914) a Dagmar (1919).

V roce 1936 vydražil Stanislav Neděla zámek a dvůr v Tulešicích. Interiér zámku na zakázku zařizoval hlavní architekt brněnských Spojených U. P. závodů Jindřich Halabala a dodnes je známý pojem „křeslo Tulešice“.

Stavitel Neděla byl majitelem cihelny Tivoli u Konečného náměstí v Brně cca od roku 1922 (po původním majiteli Franzi Pawlu), funkci správce cihelny vykonával bratr stavitele – Bohuslav Neděla (1875). Proto byl zřejmě Stanislav Neděla i členem (místopředsedou) Odborné skupiny staviv a keramiky stavební, Sekce cihlářské – Jednoty pro zvelebení průmyslu cihlářského, Pododbor pro Moravu a Slezsko.

Byl i členem správní rady lázní Luhačovice k hodnocení nových lázeňských budov a objektů (společně s architekty Vladimírem Fischerem, Vilémem Kubou, ředitelem lázní Františkem Hohausem a dalšími).

Opakovaně byl také uváděn jako dárce při sbírce chudým dětem.

Osud stavitele byl však nevlídný. Firmu v pokročilém věku sice předal synovi, nicméně do roka byla znárodněna. Komunistický režim se postavil aktivně proti staviteli a po zabavení veškerého majetku byl dokonce asi v roce 1952 nuceně vystěhován z Brna. Díky nabídce přítele, profesora Ing. Antonína Smrčka, mohl bydlet v jeho vilce v Lulči u Vyškova, ale na pokraji bídy, protože původně mu nebyl přiznán ani důchod, později sice ano, ale velmi nízký. Byli nuceni prodávat z majetku ještě i to, co jim zbylo. Starala se o něj samozřejmě i rodina. Navíc ho začalo trápit zdraví, postupně ztrácel zrak, byl sice operován v Olomouci, ale i po operaci přišel o zrak úplně. Zemřel v domově pro zestárlé v Nových Hvězdlicích v roce 1969. Pohřben je na Ústředním hřbitově v Brně.

Pro vojenskou správu prováděl stavitel Stanislav Neděla výstavbu lehkého opevnění a protitankových překážek:

Na základě vítězné soutěže mu byla zadána výstavba úseku 8 Břeclav s 96 objekty nového typu – řopíků. Zřejmě pouze z praktických důvodů byl úsek rozdělen na část Pohansko a část Poštorná, což má význam spíše z pohledu představy, kde probíhala výstavba. Zvláště část Pohansko byla složitá, protože probíhala v prostoru lužního lesa, a snad všechny okolnosti byly proti úmyslům stavět cokoliv – od pevnosti půdy pod nohama až po hejna komárů, se kterými nejde vydržet ani ve 21. století. Úsek byl zadán v dubnu, stejně jako i ostatní úseky na jižní Moravě. Do podzimu byly všechny objekty postaveny. V poválečném období došlo k narovnání toku původně meandrovité hraniční řeky Dyje, a řopíky, které by zůstaly na rakouské straně byly zničeny (smluvně byla změna průběhu hranic vyřešena ale až v roce 2011). Vojenským stavebním dozorem byl pověřen kpt. žen Josef Janšta a por. žen. Ladislav Matoušek.

Další úsek, který firma S. Neděla měla postavit, byl úsek vložených řopíků do linie objektů opevnění těžkého na Hlučínsku severní Moravě (dnes označen jako ŽSV II). Mělo se jednat celkem o 57 bunkrů, ale vzhledem k termínu zadání – srpen 1938 – se podařilo postavit jen 8 a 7 rozestavět. Výstavba musela jít pomalu, nejednalo se o typickou linii objektů, ale spíše o výstavbu „vycpávek“ hluchých míst, s nutným stěhováním veškerého vybavení staveniště…

Kromě výstavby objektů opevnění se ještě firma přihlásila do soutěže na výstavbu lehkých (protipěchotních) a těžkých (protitankových) překážek v úseku 14 Valtice. U lehkých překážek neuspěla pro „neúplnost nabídky“, nicméně zvítězila na dodávku těžkých překážek, což představovalo vybudování 1.800 ks ocelových sloupů v betonovém prahu a instalaci 4.000 ks těžkých ocelových rozsocháčů. Vojenský stavební dozor prováděl škpt. pěch. Josef Laubendorf od hran. praporu 11 z Hrušovan u Brna.

Stavby firmy Stanislav Neděla

Nájemní domy s knihkupectvím Barvič a Novotný v Brně (Česká 13, 15) (1913), architekt Bohumír František Antonín Čermák

Budova kina Bio Universum na Lidické ulici (dnes Městské divadlo Brno) (1915), architekt Bohumír František Antonín Čermák

Palác pro Banku pro průmysl pivovarský v Brně (Česká ulice 22) (1923), architekt Vladimír Fischer

Stavba nemocnice, pokladny a úřední budovy pro Okresní nemocenskou úrazovou pojišťovnu dělnickou v Brně (ulice Nerudova – Zahradníkova) (1922-1924), architekt Jindřich Kumpošt

Nájemní domy pro Moravskou agrární banku vedle Okresní nemocenské úrazové pojišťovny v ulici Nerudova.

Stavba dílen pro odbor strojního inženýrství České vysoké školy technické v Brně (1924)

Vila JUDr. Hynka Bulína v Brně Pisárkách (Květná 8) (1924), architekt Vladimír Fischer

Svatoplukova kasárna v Židenicích (1926)

Stavba pavilonu Brněnských výstavních trhů (1927), architekt Bohumír František Antonín Čermák

Sanatorium Dr. Kropáče v Brně (Rybkova 9) (1927–1928), architekt Bohuslav Fuchs

Stavba domu pro obchodní dům Vágner (1928), architekt Vladimír Fischer

Sokolský stadion (venkovní hřiště, tělocvičny a společenské sály) (1929), architekt Miloš Laml

Stavba Husova sboru na ulici Botanická v Brně (1929), architekt Jan Víšek

Přístavba a nástavba domu Zdeňka Elgera z Elgenfeldu v Brně (Pellicova 8b) (1929), architekt Vladimír Fischer

Palác Moravské banky v Brně (společně se stavitelem Antonínem Müllerem) (Náměstí Svobody) (1928-1930), architekt Bohuslav Fuchs a Ernst Wiesner

Teplárny v Brně (1930)

Se staviteli H. Svobodou, L. Jungmannem a H. Mainxem postavili Úrazovou nemocnici v Brně (1931).

Společenský dům v Luhačovicích (1935), architekt František Roith

Palác pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta v Brně (Nádražní 4) (1938), architekt Karel Kotas

Stavba paláce I. Moravské spořitelny (společně s K. Pelischkem) v Brně (Jánská 4-8) (1937-1939), architekt Heinrich Blum, Josef Polášek, Otakar Oplatek

Činžovní dům firmy Thonet-Mundus v Brně (Kounicova 67?), projekt prof. Ferdinand Hrach

Obytné nájemní domy v Brně na ulici Botanická, číslo 42 až 54 (sudé), projekt Endre Steiner (1937).

Obytné nájemní domy v Brně na ulici Kotlářská, číslo 29 až 35a (liché), projekt E. Steiner (1937) a rozestavěný dům na Bayerově ul. č 23.

Obytné nájemní domy v Brně na ulici Čápkova, číslo 13, 16 až 28 (sudé), projekt E. Steiner (1940), 30 až 32 (sudé), 31 až 43 (liché).

Obytné nájemní domy v Brně na ulici Jana Uhra: 18 až 28 (sudé).

Vila pro manžele Láskovy v Brně (Vinařská 36) (1938), architekt Evžen Škarda

Práce na leteckých škodách v Brně (1945)

Práce na zařízení a úpravě elektrického osvětlení a zařízení telefonního vedení pro Pojišťovnu Moldavia-Generali-Sekuritas (1946)

Firma byla účastníkem konsorcia Sdružení stavitelů pro stavbu obytných domů a transformační stanice na Chodské ulici pro ZME (Západomoravské elektrárny) Brno (1949) – společně s firmami stavitel František Zukal, Brno, stavitel Albín Hofírek, Brno, stavitel František Pisinger, Brno, stavitel Ing. Zdeněk Lefner, Brno, H. Rosendorf.

Dále byla účastníkem konsorcia Sdružení stavitelů pro stavbu městských obytných domů v Brně v ul. Tábor (1949), prováděné společně s 24 stavitelskými firmami.

Práce na Křížové chodbě na radnici ÚNV Brno (1949)

Nájemný dům slečny Marie Moravcové Augustinská 157 (Jaselská 23) Brno (1947), architekt Ing. Zdeněk Bažant

Stavba měšťanské školy v Nenkovicích (1947)

Stavba státních obytných domů a městského činžovního domu v Třebíči (1947)

Stavba Domova pro tělesně vadné v Brně – ulice Bulharská 102 v Králově Poli (1947)

Stavba okresní veřejné nemocnice a stavba obytných činžovních domů pro zaměstnance v Třebíči (1947), společně se stavitelem Jaroslavem Herzánem z Třebíče

Stavba dvou bytových jednotek pro byty učitelů ve Vladislavi (1947)

Stavba školy v Brankovicích, podle návrhu Bohuslava Fuchse (1947-1950), společně se stavitelem Alfonsem Šípkem z Brankovic

Stavba sanatoria na Buchtově kopci (1947), společně se stavitelem H. a Ing. K. Pellischek z Brna

Rekonstrukce Nové radnice v Brně (1948)

Práce na obnově u firmy Bratři Osvaldové v ulici Stalinovy sady 59 v Brně (1948)

Stavební práce pro společnost Českomoravská-Kolben-Daněk (Českomoravské strojírny od r. 1940) v Brně (1946)

Stavební práce pro Spojené U. P. závody v Koryčanech (1946)

Stavby v elektrárně ZME v Oslavanech (1947), společně se stavitelem Dr. K. Skorkovským a spol. Brno (Kounicova 31)

Novostavba budov řádu Milosrdných sester svatého Karla Boromejského na ulici Údolní 39 v Brně (1949), společně s brněnskými staviteli Aloisem Kubou a Františkem Pisingerem

Rodinný dům, vila prof. Dr. Ing. Augustina Semeráda, geodeta a profesora na Vysoké škole technické v Brně (1932), na ulici Helceletova 1 v Brně

Vily pro Jana Vavroucha a JUDr. Karla Růžičku na ulici Šeříkova (dnes Heinrichova) 28, 30 v Brně

Vila velkoobchodníka a honorárního konsula království nizozemského, komerčního a burzovního rady Františka Osvalda na ulici Hlinky 45/114 v Brně

Nájemný dům advokáta JUDr. Josefa Lochmana na ulici A. Nováka 4 v Brně

 

Zdroje a literatura

Internetové zdroje – Národní digitální knihovna (ndk), Moravský zemský archiv (MZA), Wikipedia, Facebook (FB), Muzeum města Brna (MMB), archiweb.cz, vagnersweb.webmium.com, Národní památkový úřad (npú), Svoboda & Williams (s&w), Encyklopedie dějin Brna (EdB) – archiv Teplárny Brno, Brněnská architektonický manuál (BAM), www.slavnevily.cz, www.nenkovice.cz, www.google.com, www.brankovice.eu, www.mapix.cz, www.ropiky.net. Album fotografií Tulešice (Aukční dům Zezula).

Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně, Muzeum města Brna, Muzeum umění Olomouc, Era 21, Brno 2003

Kroupa, J.: 65 let Úrazové nemocnice v Brně, Sanquis 2002.

Foto: T. Svoboda, rodinný archiv stavitele

Vlastní průzkum lehkého opevnění a překážek.

Poděkování: Ing. Janu Lakosilovi, Bc. Tereze Jakubíčkové za poskytnutí rodinného videozáznamu ze stavby vily pana Lásky.