Stavitel Čeněk Ruller

Stavitel Čeněk Ruller se narodil 2. června 1896 v Třebíči, kde vychodil i české státní gymnázium. Odborná studia započal ve školním roce 1913/1914 na Odborné škole stavitelské při České státní průmyslové škole v Brně (studoval zde o ročník níž než budoucí stavitelé Šlampa s Oškerou). V roce 1914/15 byl mezi studenty, kteří nastoupili vojenskou službu. O jeho vojenské službě zatím nemáme více informací, ale poté byl podle Věstníku MNO veden jako nadporučík stavební služby v záloze u vojenského zemského stavebního ředitelství v Brně. Studia dokončil během školního roku 1919/1920 a to včetně čtyřměsíční zednické praxe mimo školu, a obdržel vysvědčení dospělosti... Předsedajícím vládním komisařem byl například ředitel školy, Ing. Jaroslav Syřiště, věhlasný architekt a budoucí profesor, děkan a rektor na České vysoké škole technické v Brně.

Živnostenský list Č. Rullerovi, staviteli v Králově Poli, Boženy Němcové č. 22, vystavilo Zemské hlavní město Brno dne 16. 7. 1924 na živnost stavitelskou. V roce 1937 byl vyzván Krajským soudem, aby zapsal svoji firmu do obchodního rejstříku, firma tedy v březnu byla zapsána jako „Čeněk Ruller, architekt a stavitel“ se sídlem v Brně, na adrese Hroznová č. 24. Jednotlivá prokura byla udělena choti majitele, paní Marii Rullerové. Již v červenci 1937 se firma ale přestěhovala do sídla na ulici Hybešova č. 47 (bylo to zřejmě praktické, dům měl za průjezdem dvůr, což stavební firma vyžaduje).

Stavitel Čeněk Ruller byl stálým přísežným soudním znalcem a odhadce pro vrchní, krajský a okresní soud v Brně v oboru pozemního stavitelství a pojistnictví, expert pojišťoven (a dále prováděl veškeré stavby, projekty, odborné porady, rozpočty, dozory na provádění staveb, revize účtů a znalectví). Také byl zakládajícím členem výboru Přírodovědeckého klubu v Třebíči.

Od roku 1941 se potýkal s vážnými zdravotními problémy spojenými s imobilitou. V přání od spolupracovníků k padesátinám se můžeme dočíst, že 50. narozenin se dožívá „náš milý šéf“, lze se tedy domnívat, že vztahy ve firmě byly velmi dobré. Vzhledem ke zdravotním obtížím mu blahopřáli „s vroucím přáním brzké uzdravení…“. Jeho dobrotivost se mj. projevovala i tím, že byla mnohdy zaznamenána při finančních darech pro Dům útěchy, Fond T. G. Masaryka pro rozšíření a dobudování plicního sanatoria v Jablunkově, na fond Národní pomoci apod.

Synem Čeňka Rullera byl známý brněnský architekt a pedagog na brněnské fakultě architektury Ivan Ruller (v Brně mezi jeho nevýznamnější realizace patří skleněná budova Ingstav, Janáčkovo divadlo a hala Rondo, u které vzniklo na jeho počest Rullerovo nábřeží). I další generace je zastoupena prof. akad. sochařem Tomášem Rullerem.

František Uherka, brněnský architekt a stavitel, těsně před první světovou válkou postavil dům na ulici Pellicova č. 11. Kolem roku 1920 se přestěhovala rodina Uherků z Nového Lískovce na Pellicovu do tohoto nájemního domu manželky, Marie Uherkové. V téže době začal u Františka Uherky jako samostatný stavbyvedoucí a projektant pracovat Čeněk Ruller, Uherkův blízký přítel a spolupracovník, který v této době rovněž bydlel na Pellicově 11.

Začátek stavitelské činnosti je spojen se spojením s firmou Františka Uherka, která byla pravděpodobně vytvořena za účelem výstavby výstavní kolonie rodinných domů „Nový dům“. V rámci jubilejní výstavy Svazu československého díla, odbor Brno, členové František Uherka a Čeněk Ruller provedli stavbu 16 rodinných domů podle projektů význačných architektů – prof. Syřiště, prof. Krohy, Fuchse, Grunta, Štěpánka, Víška, Wiesnera, Putny a Foltyna. Některé domy byly úplně zařízeny architektem Vaňkem moderním, jednoduchým, vkusným zařízením. Tyto domy byly postaveny pod Wilsonovým lesem na ulicích Bráfova, Drnovická, Petřvaldská a Šmejkalova (1928).

Z dalších staveb Čeňka Rullera, které se podařilo dohledat

Ředitelství státních drah v Brně zadalo zřízení čerpárny v stanici Vladislav firmě Čeněk Ruller, stavitel v Brně (1929).

Ministerstvo veřejných prací zadalo stavbu garáže pro státní silniční správu v Jihlavě firmě Čeněk Ruller, stavitel v Brně (1931).

Podle projektu Č. Rullera bylo postaveno sanatorium v Brně, Novém Lískovci, ulice Zoubkova č. 231/18.

Zemský úřad v Brně zadal úpravu zadních fasád a fasád 1. nádvoří hlavní ústřední budovy u zemského úřadu v Brně – stavitelské práce Čeňku Rullerovi, staviteli v Brně (1937).

Stavba Družstevního lihovaru v Ivančicích (1937).

V roce 1935 postavil nájemní dům s bytem stavitele na ulici Kalvodově 1 a v roce 1938 rodinný dům na ulici Kalvodově 10.

Intenzivně spolupracoval se Západomoravskými elektrárnami (ředitel Ing. A. Weiner), pro které navrhl a realizoval řadu spínacích stanic (Slavkov, Uherské Hradiště, Přerov).

V archivu MZA se dodnes zachovaly krásné kolorované návrhy: hospodářské budovy a úřední budovy v Novém Hrozenkově, myslivny v revírech Nový Hrozenkov, lisovny vína v Šardicích.

V roce 1945, podobně jako jiní brněnští stavitelé, svolával v tisku bývalé zaměstnance a uchazeče o práci k zahájení obnovovacích prací (zejména na budovách ZME na Cejlu č. 42/44 – dnes E.ON) po právě skončené válce. Ve stejnou dobu zahajoval provoz ve vlastním podniku stavitel Karel Nedozrál, který ovšem zároveň zůstával jako vedoucí stavitel firmy Čeněk Ruller, stavitel v Brně.

V červnu 1938 na základě vítězné soutěže byla firmě Ruller zadána výstavba objektů lehkého opevnění, řopíků, v úseku XXXV Dolní Lipka ve IV. sboru. Vojenský stavební dozor prováděl škpt. pěch. Stanislav Lucák. Z počtu 38 zadaných objektů se do mnichovských událostí podařilo dokončit 22 bunkrů, 5 zůstalo jen rozestavěno.

Znárodnění téměř jistě proběhlo v roce 1948, v roce 1949 byla firma zlikvidována. Stavitel Čeněk Ruller zemřel v roce 1956 a je pohřben na hřbitově v Brně Židenicích. V roce 1984 byla v dolní části hřbitova postavena obřadní síň podle projektu jeho syna, architekta Ivana Rullera…

 

Zdroje a literatura

Vlastní průzkum opevnění.

www.ropiky.net, pametnaroda.cz (Paměť národa – Ivan Ruller), Moravská zemský archiv (MZA), Národní digitální knihovna (Ndk), Brněnský architektonický manuál (BAM).