Věž OR - od Mnichova až do trpkého konce

O věži OR lze v zásadě na úvod konstatovat to samé co o RO/F3V z hlediska postupu vývoje a stavu v kritickém září 1938. Jen pro zajímavost zde dám konkurenční návrh Škodovky, který se nerealizoval :

OR před Mnichovem

Uvedu pouze několik méně známých drobností. Dřevěný model vznikl v lednu 1938 a byl finálně komisionálně prohlédnut 17. 1. a 25. 1. 1938. Části první věžě - kopule č. 1 spolu se zkušební deskou - byly odlity 1. 3. 1938 z materiálu obsahujícího C=0,16%, Mn=0,61%, Si=0,40%, Ni=1,5%, Cr=1,4% a Mo=0,33%, načež byla od 3. 5. do 9. 5. 1938 zušlechtěna žíháním, zakalením H₂O a popouštěna.

OR po Mnichovu

Ve VHHT (Vítkovické horní a hutní těžřstvo) byly rozpracovány k 7. 10. 1938 kupodivu (!) 4 kusy (objednáno celkem 8 kusů od MNO dne 23. 9. 1937 za jednotkovou cenu 1.334.000,- Kč), z nichž jeden (říkejme mu kus č. 1) byl v zásadě kompletní v montážní jámě (cituji „výkopu"), což dokládá zachovaný protokol č. 2 sepsaný ve Vítkovicích a tabulka (pokud jsou uvedeny dva údaje v procentech, je to tím, že si tabulka trochu ve vyjádření rozpracovanosti protiřečí):

Celkem byly rozpracované prvky věží č. 2 až 8 oceněny na 1.585.570,- Kč.

Poznámka : kopule věže č.2 odlita, očištěna a byly odříznuty nálitky, žíhána; kopule věže č.3 odlita a očištěna; kopule věže č. 4 pouze odlita. Předpancíř věže č. 2 byl opracován ze 75%.

Věž č. 1 byla tedy v říjnu 1938 kompletní včetně nutných prvků vnitřního zařízení, dodaného Čs. Zbrojovkou a.s. Brno, a ohodnocena na 1.334.000,- Kč. Podle hlášení z VHHT, datovaného k srpnu 1938 měla být věž č. 1 připravena k vyzkoušení počátkem října 1938.

Dle info a zajímavých podkladů jednoho z našich kolegů byl plán osadit věž č. 1 do MO-S 32, věž č. 2 do MO-S 37, věž č. 3 do MO-S 16 a č. 4 do MO-S 23. Otázkou je, zda by tomu tak bylo a nedostala by přednost například tvrz Hůrka.

Věž č. 1 byla připravena k vyzkoušení počátkem října 1938, kdy po první prohlídce komisí ŘOP ze dne 12. 9. 1938 spolu se zápisem z 13. 9. 1938, kde byl konstatován postup plánovaných zkoušek, bylo ověřeno, že věž č. 1 je v pořádku. Další dokument MNO z 10. 1. 1939 konstatuje ohledně věží OR toto (mimochodem se zde velmi detailně popisuje jak bude také naloženo s rozpracovanými zvony a kopulemi) :

V archivu VHA je zachován dokument o provedení velmi podrobných zkoušek objektu OR ve dnech 23. 1. až 6. 2. 1939 za účasti ŘOP, VTLÚ, MNO, VHHT a Čs. Zbrojovky Brno, kde je mimochodem napsán požadavek VHHT, aby zkouška CO (měření za střelby z OR !) byla provedena v neděli 29. 1. 1938 s tím, že „ ... by střelba velmi rušila ve všední den výkonnost všeho dělnictva v továrně a též z bezpečnostních důvodů". Zkouška byla provedena tak, že bylo vyskleno okno tovární haly, osy hlavní byly asi 3,7 m nad dvorem, na kterém byl ve vzd. 21 m zřízen oplechovaný „lapač střel". Bylo použito přívodu vzduchu do věže od 600 m³/hod až po 1500 m³/hod a odtahu od 300 m³/hod po 400 m³/hod. Ovšem závěr této zkoušky CO byl alarmující (místy koncentrace dosahovala 0,35‰) : „Zkoušky ukázaly, že použití dvojkulometu v kul. otočné věži při konstrukci tak provedené (zde zřejmě myšleno odsávání zplodin střelby - pozn. P.N.), jak bylo při zkouškách předvedeno, je nemožné". Protokol nařizuje provést nutné úpravy vzduchotechnického zařízení (odsávání 800 m3/hod, přívod 2000 m3/hod a čerstvý vzduch musí být přiveden k dýchadlům obsluhy ... !). Ostatními zkouškami prošla věž s drobnými závadami - úpravami, když bylo testováno i například snesení raněného z věže.

Opět dle podkladů kolegů byla OR č. 1 převzata vojenskou správou (OKH) dne 20. 5. 1939 a odeslána do Hillerslebenu (ž.st. Uchtsspringe) mezi 11. 10. až 14. 11. 1940. Zde byla označena jako „OR nr.1". Mimochodem 4. 6. 1942 byly náhradní díly určené pro věž č. 2 odeslány za věží č. 1 do Hillerslebenu. Lze z tohoto odvodit, že OR č. 1 tam byla podrobena zkouškám / ostřelování a Němci ji chtěli opravit?

Zachovaný německy psaný materiál z archivu VHHT ze dne 19. 12. 1940, kde je cena za věž č. 1 stanovena na 1.363.563,25 K, konstatuje, že objekt bude převzat 15. 10. 1940 (paradox s datem vystavení dokumentu ...).

V archivu VHHT jsou dále uloženy schematické výkresy hlavních částí věže (kopule, předpancíře a hlavního základového kruhu) z roku 1942 s popisy v němčině, vždy s hlavními rozměry a především hmotností, což mne vede k úvaze o plánovaném převozu železnicí, s poznámkou „Benötigen Waggon nach Skizze nr. ..". Toto samozřejmě souvisí, s převzetím věže č. 2 německou vojenskou správou dne 29. 4. 1942 a převozem věže do Pardubic v měsíci srpnu téhož roku.

Konec této naší úžasné zbraně se nyní dělí do dvou linií :

• věž č. 1 se zřejmě ztrácí v německém Hillerslebenu po roce 1942 a její další osud je nejasný, snad skončily její zbytky, jako v případě RO, v hutích v Magdeburgu.

• věž č. 2 zůstává v Pardubicích, kde se při evidenci v roce 1947 (Fortsborník 7/II) nacházel 1 kus. Dle podkladů (viz dále zmiňovaný článek) věži chyběly: volutní pružiny, šroubové zvedáky, lafety, výtah nábojů a pomocné odměrové zařízení. Její případné osazení v objektech VVT Kynžvart skončilo pouze v návrzích ŽB objektu nazvaného OR v odhadované ceně 8.884.550,28 Kčs. Opět dle podkladů kolegů a článku pana Dubánka v Novodobých Fortifikacích byl vydán příkaz k jejímu zrušení v roce 1950 - a tedy skončila zřejmě opět v tavících pecích na Kladně v rámci smlouvy mezi MNO a n.p. Kovošrot z roku 1953.

 

Použité zdroje

Archiv Petra Sikory s pomocí informací kolegů Petra Šenkyříka a Čestmíra Prymuse

Archiv VHA, VHHT a SOA Plzeň,

Skupiny na FB, Bunkry.cz

Recenze, korektury a připomínky: I.V. a J.H.

Časopis Novodobé Fortifikace