Šumava. Zalesněné pohoří na jihozápadě Čech dodnes láká návštěvníky na mnohá tajemná místa. Nachází se zde stovky pevnůstek předválečného lehkého opevnění, které jsou dodnes němými svědky odhodlání k obraně národa před nacistickou expanzí v roce 1938. Nová publikace Honzy Lakosila přináší skutečně důkladné zpracování historie šumavských řopíků. Detailně pojaté téma doplňují stovky dobových fotografií a reprodukcí dobových dokumentů.
Jezdectvo v meziválečné armádě tvořilo jednu z páteřních složek československé branné moci, ve které zaujímalo nezastupitelnou roli. Hlavním účelem jezdectva by bylo v případě války nasazení na důležitých místech fronty jako rychlá armádní záloha, případně provádění průzkumu nepřátelských postavení. Z těchto důvodů byl výcvik velmi náročný, ale i přesto byla služba u jezdectva brána jako prestižní. Příslušníci této složky byli zřetelně identifikovatelní díky žlutým výložkám a červeným rajtkám. V první části publikace je čtenáři představen vývoj jezdectva od vzniku republiky v roce 1918 až do zániku Československa v březnu 1939. Tato část je doplněna o představení zbraní, výzbroje a stejnokrojů, kterými jezdectvo disponovalo. Druhá část stručně seznamuje s dějinami všech jezdeckých pluků a dalších vojenských těles, které pod jezdectvo spadaly.
Volné pokračování úspěšné knihy Mobilizace ve fotografii tentokráte věnované příslušníkům finanční stráže, jejich soubojům s pašeráky, ale i obraně vlasti v letech 1938–1939.
Publikace není jen podrobným průvodcem po muzeu vybudovaném členy KVH Kralka v pěchotním srubu K-S 5 U potoka, ale přináší také základní informace o vývoji a výstavbě opevnění v Kladském výběžku.
Samostatné kapitoly jsou věnovány i veliteli objektu, poručíku F. Čechovi, veliteli hraničářského pluku 6 plukovníku B. Boreckému, osudům králického opevnění v době okupace nebo popisu rekonstrukce vlastního objektu.
Text doplňuje velké množství dobových i současných fotografií a výkresů.
Řopíky. V roce 1938 představovaly symbol odhodlanosti k obraně republiky před rozpínavostí nacistického Německa a staly se současně němými svědky potupného ústupu čs. armády z obranných pozic po Mnichovské dohodě… Více než devět tisíc objektů lehkého opevnění vybetonovaných v letech 1937–38 byste dnes našli na území pěti evropských států a dodnes po právu přitahují pozornost amatérských nadšenců i laiků. Za vznikem tohoto pozoruhodného díla stály nejen vojenští stratégové předválečné čs. armády, ale především tisíce obyčejných dělníků, kteří budovali jednotlivé objekty často ve velmi náročných podmínkách pohraničních hor. Co všechno obnášela příprava staveniště a samotná betonáž řopíku? Jak dlouho trvalo od prvního kopnutí do země po předání klíčů vojenské správě? Kolik materiálu bylo potřeba na stavbu řopíku? Na tyto a další otázky odpoví tato knížka sestavená také z části podle výpovědí lidí, kteří se na výstavbě řopíků přímo podíleli. Knihu doplňují desítky výkresů a velké množství unikátních dobových fotografií.