Jezdectvo v meziválečné armádě tvořilo jednu z páteřních složek československé branné moci, ve které zaujímalo nezastupitelnou roli. Hlavním účelem jezdectva by bylo v případě války nasazení na důležitých místech fronty jako rychlá armádní záloha, případně provádění průzkumu nepřátelských postavení. Z těchto důvodů byl výcvik velmi náročný, ale i přesto byla služba u jezdectva brána jako prestižní. Příslušníci této složky byli zřetelně identifikovatelní díky žlutým výložkám a červeným rajtkám. V první části publikace je čtenáři představen vývoj jezdectva od vzniku republiky v roce 1918 až do zániku Československa v březnu 1939. Tato část je doplněna o představení zbraní, výzbroje a stejnokrojů, kterými jezdectvo disponovalo. Druhá část stručně seznamuje s dějinami všech jezdeckých pluků a dalších vojenských těles, které pod jezdectvo spadaly.