Lehké opevnění vzor 37 v oblasti II. sboru
II. sbor vznikl jako vyšší armádní jednotka 15. října 1935. Velitelství sídlilo v Hradci Králové a podléhalo Zemskému vojenskému velitelství Praha. Velitelem byl divizní generál Josef Váňa. Jednotky II. armádního sboru měly bránit prostor severovýchodních Čech.
Velitelství II. sboru řídilo výstavu lehkého opevnění v oblasti Orlických hor, na Náchodsku a Trutnovsku, v Krkonoších, Lužických a Jizerských horách, na Děčínsku, Ústecku a na Liběchovské příčce. Stavební úseky byly označovány velkými písmeny abecedy a byly rozděleny na menší podúseky rozlišované číselným indexem.
Lehké opevnění vzor 37 na Trutnovsku
Stejně
jako v jiných oblastech tak i na Trutnovsku tvořilo lehké opevnění důležitou
součást Hlavního obranného postavení. Na rozdíl od objektů těžkého opevnění
byla většina objektů LO vybetonována a obsazena jednotkami.
Téměř v celé trase byly objekty lehkého opevnění vz.
37 budovány ve dvou sledech. Na několika místech byla linie lehkých objektů
předsunuta před objekty těžkého opevnění (např. v prostoru Bolkova kopce nad Zlatou Olešnicí nebo v prostoru dělostřelecké tvrze Stachelberg).
Lehké objekty na Trutnovsku byly budovány v rámci úseků F a G. Úsek F byl rozdělen na tři podúseky: F1 Zbečník (tento podúsek patřil na Náchodsko a byl později označován jako podúsek E3 Náchod-sever), F2 Bohdašín a F3 Žaltman.
Úsek G byl také rozdělen na tři podúseky: G1 Petříkovice, G2 Zlatá Olešnice a G3 Babí. Původně je ještě počítalo s podúsekem G-4 označovaným jako "Rýchory - Žacléř"). Koncem roku 1937 došlo k jejich přejmenování na úseky Z-1 a Z-2. Důvodem byl značná délka úseku s velkým množstvím objektů. To ve spojení s náročným horským terénem mohlo představovat problém při zadání stavby i vlastní stavbě objektů.
Průběh linie lehkého opevnění na Trutnovsku
Stavební podúseky LO-37 na Trutnovsku: