Tvrz Jírová hora

Zařazeno do složky Dělostřelecké tvrze

 

 

Nejmohutnější uskupení pevnostních objektů na Náchodsku mělo být na přelomu 30. a 40. let vybudováno v prostoru bezejmenné kóty 546 v lese Maternice nad Zbečníkem, asi 2,5 km západně od Hronova. Dělostřelectvo tvrze pojmenované Jírová hora mělo společně s 10 kilometrů vzdálenou tvrzí Dobrošov vytvářet silnou palebnou přehradu uzavírající především údolí řeky Metuje – tzv. náchodskou Branku, místo, které již několikrát v historii posloužilo nepřátelským vojskům k průniku z Kladska směrem do vnitrozemí.

Na rozdíl od dalších dvou tvrzí náchodského úseku (Dobrošova a Skutiny) nebyla výstavba objektů v lese Maternice nikdy zahájena, dokonce ani nedošlo k vypsání konkurzního řízení na získání této velmi lukrativní zakázky. Ještě koncem dubna 1938 se v lesích nad Hronovem procházeli důstojníci z ŘOPu a diskutovali o posledních úpravách projektu. Na konci své návštěvy do země zatloukli kolíky vyznačující budoucí staveniště. Celé jaro a léto roku 1938 se v pražských konstrukčních kancelářích ŘOPu pilně pracovalo na konečné podobě této tvrze (na projektu tvrze se podíleli dva významní odborníci této oblasti kpt.žen.ing. Alois Staňa a npor.žen.ing. Václav Mudra). Lze říci, že s vyjímkou minometného srubu T-S 14 byly koncem léta 1938 dokončeny práce na výkresech podzemích prostor i bojových objektů.

I když stavba této tvrze nikdy nezačala, považuji za vhodné se alespoň v krátkosti zmínit o tom, jak měla tvrz Jírová hora vypadat. Počet navržených dělostřeleckých objektů v podstatě odpovídal sousednímu Dobrošovu – dva dělostřelecké kasematní sruby, jeden objekt pro dělostřeleckou věž a minometný objekt. Oba dělostřelecké sruby měly disponovat baterií 10cm houfnic, které by byly zamontovány do střílen s odměrem 60°. Levostranný T-S 12 měl postřelovat hřeben Jestřebích hor včetně důležitých uzávěrů Chlívce a Odolov, palba pravostranného srubu T-S 13 měla být vedena na jih do prostoru Slavíkov – Pavlišov a do údolí řeky Metuje. Objekt T-S 11 pro dělostřeleckou věž RO měl být typickou stavbou tohoto typu s jedním pancéřovýcm zvonem pro lehký kulomet. Asi nejzajímavějším objektem tvrze Jírová hora je atypický minometný srub T-S 14, který měl mít ve stropě osazeny dvě (!) minometné kopule, z nichž každá měla být vyzbrojena 12cm minometným dvojčetem B12. Jednalo se o zcela atypické řešení, které bylo vynuceno četnými hluchými prostory v předpolí, na levém křídle a v týlu tvrze (dvě minometné kopule v jednom objektu měly být osazeny také do objektu T-S 50 na tvrzi Poustka). Protože tyto hluché prostory by dva minomety nebyly schopné bezpečně pokrýt (v původním návrhu měl objekt pouze jednu minometnou kopuli se dvěma 9cm minomety a zvon), bylo navrženo, aby do jednoho objektu byly umístěny dvě kopule. Nabízela se též možnost přidat do sestavy tvrze další minometný objekt, ale toto řešení by bylo značně nákladnější, navíc pro další srub by projektanti jen těžko hledali vhodné umístění. Objekt T-S 14 měl být trojúhelníkového tvaru, přičemž dva vrcholy tohoto trojúhelníku tvořily minometné kopule, třetí pak pancéřový zvon pro lehký kulomet. Projekt tohoto objektu však v září 1938 nebyl dokončen. Dělostřelectvo tvrze mělo být neobyčejně mohutné – celkem osm 10cm houfnic a čtyři 12cm minomety.

Vzhledem k protáhlému tvaru tvrze (vzdálenost mezi krajními objekty T-S 8 a 15 činila 1 050 metrů) bylo nutné počítat se čtyřmi pěchotními sruby, které by zajišťovaly celistvost pevnostní linie. Na pravém křídle měl stát objekt T-S 8, který byl ke tvrzi přidán až na jaře 1938, do této doby se s ním počítalo jako s izolovaným objektem. Měl mít pouze jednu střeleckou místnost s palbou směrem k sousednímu srubu T-S 9. Doprava, ve směru k samostatnému objektu T-S 7, mělo střílet kulometné dvojče z pancéřové kopule. Objekty T-S 9 a 10 si byly velmi podobné, v obou měl být osazen dělostřelecký pozorovací zvon. Zajímavý měl být poslední pěchotní srub, T-S 15. Tento oboustranný objekt měl být kromě dvou 4cm protitankových kanónů a kulometných dvojčat vyzbrojen také 9cm kasematním minometem vz. 38. Do sestavy tvrze byl, podobně jako T-S 8, včleněn až na jaře roku 1938. V této době bylo také rozhodnuto, že pod pravou kasematou bude umístěn 9cm minomet. Jde o jediný případ, kdy měla být tato zbraň použita v pěchotním objektu dělostřelecké tvrze.

Vchodový objekt velkého typu měl být skryt do úžlabiny nedaleko Skalákovy studánky známé z románu Aloise Jiráska Skaláci. Díky mohutnosti nadloží by mohl být na podzemí napojen přímou galerií. Podzemí tvrze (přibližně 2 100 metrů galerií) bylo vyprojektováno podle obvyklých zásad, platných pro konstrukci podzemí dělostřeleckých tvrzí. Plánovalo se vybudování 14ti sálů pro muniční skladiště, 9ti sálů s ubikacemi a kancelářemi a 4 sálů s technickým vybavením.

Lze předpokládat, že stavba tvrze Jírová hora by začala na jaře nebo v létě roku 1939 – stavbu by řídilo Ženijní skupinové velitelství V. sídlící v Náchodě. Po dokončení měl tvrz obsadit V. prapor hraničářského pluku 17 v počtu přibližně 650 mužů.

 

Upraveno podle mého článku Dělostřelecké tvrze náchodského úseku ve sborníku Čs. opevnění na Náchodsku 1935-38 vydaného Klubem vojenské historie Náchod v roce 2000.

 

T-JH-S 8 horní patro T-JH-S 8 dolní patro
T-JH-S 9 horní patro T-JH-S 9 dolní patro
T-JH-S 15 horní patro T-JH-S 15 dolní patro

 

 

Prameny:

Holub, O., Kaplan, V.: Opevnění 1935-38 – Náchodsko, Náchod 1986

Holub, O.: A věže mlčí…, Pressfoto, Praha 1973

Karlický, V.: Dělostřelectvo tvrzí na Náchodsku a Trutnovsku

Stehlík, E.: Lexikon tvrzí čs. opevnění z let 1935-38, D. Králové n/L 1992

 

Autor článku: Čermák Ladislav
Vytvořeno dne 20.12.2008 1:23:51  |  Aktualizováno dne 20.12.2008 1:23:51

Související odkazy:

Žádné související odkazy nebyly nalezeny

Komentáře a názory uživatelů

Žádné komentáře nebyly nalezeny. Můžete být první :-)
Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé ( přihlásit se nyní )