Oldřich Gregar
Oldřich Gregar patřil ke "staré gardě" československých i českých bunkrologů. Určitě každý z nás zná jeho perfektně zpracované výkresy, obrázky nebo mapy, které obohatily nejednu knihu s tématem opevnění. Za svůj život jich vytvořil tisíce...
Narodil se 3. července 1939 v Litomyšli, celý život ale prožil v České Třebové. Po absolvování základní školy v České Třebové vystudoval železniční stavitelství na Střední škole železniční a stavební v Letohradě. Svůj profesní život nakonec železnici zasvětil. Podílel se na přípravě a dozoru řady důležitých železničních staveb nejen v okolí České Třebové.
V době výkonu základní vojenské služby velel četě 12. železničního stavebního praporu, vystudoval Školu pro důstojníky v záloze a dosáhl hodnosti nadporučíka železničního vojska v záloze.
Byl ženatý a měl dvě děti.
Jeho celoživotním koníčkem byla historie, především ale fortifikační stavitelství. Pokud si dobře pamatuji, tak osudným se mu staly výlety do Orlických hor, při kterých si nemohl nevšimnout opuštěných železobetonových staveb. Ty ho zaujaly natolik, že začal pátrat po detailnějších informacích a do lesů Orlických hor se pravidelně vracel. Započal tak svou bohatou badatelskou činnost, která se opírala především o poctivou dokumentaci staveb přímo v terénu. Pouto to bylo opravdu silné - železobetonové objekty se natrvalo staly nedílnou součástí jeho života.
Chodil, měřil, zaznamenával a fotografoval, aby se pak podle takto získaných podkladů u něj doma, na rýsovacím prkně v jeho pracovně, začaly rodit výkresy řopíků, pěchotních srubů, tvrzí i řady stavebních detailů. A rýsovací prkno někdy nestačilo - například tachymetrický plán tvrze Skutina musel kvůli jeho velikosti kreslit na vysazených dveřích...
Nutno si uvědomit, že tehdy, tedy v 70. a 80. letech minulého století byly možnosti tehdejších průkopníků československé bunkrologie značně omezené. Archivy uzavřené, odborná literatura v podstatě neexistovala. Proto byly základem veškerého poznání informace získávané při průzkumu objektů přímo v terénu. Protože zájemci o opevnění byli doslova rozeseti po celé republice, probíhala převážná část jejich vzájemné komunikace prostřednictvím dopisů. Osobní setkání, například na srazech pražského Klubu vojenské historie nebo při organizovaných průzkumech, byla o to vzácnější. Dnes si něco podobného neumíme ani představit...
Olda se neomezoval jen na průzkum opevnění v Československu. Po roce 1989 se zúčastnil řady zájezdů pořádaných CK Praděd, při kterých shlédl a částečně i zdokumentoval většinu evropských pevnostních systémů. Nezapomenutelná byla například výprava na alpskou část Maginotovy linie uskutečněná v srpnu 2000.
Téměř dvacet let se věnovat zpracovávání dokumentace jugoslávských a italských pevnostních objektů. Zde vytvořil bezvadně fungující tvůrčí dvojici s Milošem Habrnálem, se kterým podnikl i několik výprav do Slovinska, kde využil své letité skutečnosti a pomohl zaměřit desítky objektů.
V roce 2006 odešel Oldřich do zaslouženého důchodu. Odpočívat ale moc neuměl. Pokračoval v kreslení dalších výkresů, psaní článků a také nepřestal jezdit "do terénu".
Jeho srdečná povaha byla dobře známa mezi většinou českých bunkrologů. Svým osobitým projevem, vyprávěním množství nejrůznějších příběhů dokázal zaujmout většinu svých kolegů při vzájemných setkáních. Byl členem Klubu vojenské historie v Praze a Klubu historického vojenství v Brně.
Jako spoluautor se Oldřich podílel na přípravě několika knižních titulů, do kterých připravil kvalitní grafické přílohy. Kromě toho byl i autorem mnoha odborných článků publikovaných v různých periodikách.
Oldřich nás opustil v 9. dubna 2022 ve věku 82 let.
Ukázky z Oldovy tvorby
Oldřich Gregar začínající...
V dobách, kdy byla bunkrologie v Československu teprve v plenkách.
Oldřich Gregar pracující...
Průzkum a zaměřování jugoslávských a italských pevností ve Slovinsku.
Více o výpravách do Slovinska se dočtete zde
Oldřich Gregar odpočívající...
Žádné dílo nemůže být zdárně dokončeno, pokud autor nedoplňuje životně potřebný proviant a neodpočívá.
Publikace
Olda se jako spoluautor podílel na vzniku mnoha publikací s tématikou fortifikací, do kterých přispíval především kvalitními výkresovými přílohami.
Odborné články
Odborné články zveřejňoval v časopisech Fortsborník a Novodobé fortifikace, ale také například v polském odborném časopise Infort. Často publikoval také v interních tiskovinách Klubu vojenské historie Praha (časopis OIN) a Klubu historického vojenství Brno (časopis BOING).
Bibliografie Oldřicha Gregara
(není kompletní)
GREGAR, Oldřich: Pražská čára, In: Hlas revoluce č. 42, 1988
GREGAR, Oldřich: Technický atlas ABC - pohraniční opevnění 1935-1938 - výzbroj, In: ABC č. 21, 1987-88
GREGAR, Oldřich: Technický atlas ABC - pohraniční opevnění 1935-1938 - lehké objekty, In: ABC č. 1, 1988-89
GREGAR, Oldřich: Technický atlas ABC - Čs. pohraniční opevnění 1935-1938, In: ABC č. 3, 1988-89
GREGAR, Oldřich: Technický atlas ABC - Pevnosti, In: ABC č. 19, 1990-91
GREGAR, Oldřich: Technický atlas ABC - Evropské pevnosti a opevnění, In: ABC č. 5, 1991¬1992
GREGAR, Oldřich: Bouda jako turistická atrakce, In: Listy Podorlicka 2.8.1994
GREGAR, Oldřich: Třikrát zaútočí nepřátelské jednotky na dělostřeleckou tvrz K-S-24 Bouda, In: Orlické noviny 18.5.1995
GREGAR, Oldřich: Ocelový rozsocháč, In: Fortsborník č. 2, Brno 1996, s. 14-22
GREGAR, Oldřich, RÁBOŇ, Martin, SVOBODA, Tomáš: Pevnost Belgie, Brno 1997
GREGAR, Oldřich: Dělostřelecký srub Visé 2 tvrze Eben-Emael - technický popis, In: Fortsborník č. 3, Brno 1997, s. 37-44.
GREGAR, Oldřich: Meziříčský opevněný rajon - tvrz Ludendorff, In: Fortsborník č. 3, Brno 1997, s. 59-61.
KUPKA, Vladimír, GREGAR, Oldřich: Belgická opevnění z let 1930-1940, Praha-Česká Třebová 1997
DURČÁK, Josef, GREGAR, Oldřich: Pohraniční opevnění na Opavsku a Bruntálsku, jeho výstavba a osudy, Opava 1998
GREGAR, Oldřich: Betonová pozorovatelna s pancéřovou věží, In: Fortsborník č. 4/5, Brno 1998, s. 81-82.
GREGAR, Oldřich, ČERMÁK, Ladislav, RÁBOŇ, Martin: Skutina potřetí, In: Fortsborník č. 4/5, Brno 1998, s. 11-53.
GREGAR, Oldřich: Molotovova linie, In: Fortsborník č. 6, Brno 1999, s. 53-65.
GREGAR, Oldřich: Maginotova linie - kabelová komora typ „A“. Technický popis., In: Fortsborník č. 6, Brno 1999, s. 72-73.
GREGAR, Oldřich: Palebné postavení pro dělo s betonovým úkrytem, In: Fortsborník č. 6, Brno 1999, s. 80-82.
GREGAR, Oldřich: Pozorovatelna v předpolí tvrze Hanička, In: Fortsborník č. 6, Brno 1999, s. 83-85.
BROD, Jaroslav, GREGAR, Oldřich: Budování československého pohraničního systému z let 1935 až 1938, In: Stavební listy č. 11, 2000, s. 8-9.
GREGAR, Oldřich: Zelené střechy, 2. část. Československé opevnění 1935-1938. Lehké objekty vzor 36 a 37 - izolace proti vodě a zemní vlhkosti, In: Střechy, fasády, izolace č. 10, 2000, s. 66-69.
GREGAR, Oldřich: Zelené střechy, 3. část. Československé opevnění 1935-1938. Lehké objekty vzor 36 a 37 - izolace proti vodě a zemní vlhkosti, In: Střechy, fasády, izolace č. 11, 2000, s. 62-64.
ČERMÁK, Ladislav, GREGAR, Oldřich: Samostatný pěchotní srub T-S 63, In: Novodobé fortifikace č. 7, Rychnov nad Kněžnou 2001, s. 33-45.
GREGAR, Oldřich: Zelené střechy II., 1. část. Československé opevnění 1935-1938. Ochrana LO vz. 37 proti záplavové vodě, In: Střechy, fasády, izolace č. 10, 2001, s. 48-51.
GREGAR, Oldřich: Zelené střechy II., 2. část. Československé opevnění 1935-1938.
GREGAR, Oldřich: Nouzové výlezy belgických opevnění, In: Novodobé fortifikace č. 10, 2002, s. 13-25.
GREGAR, Oldřich: Nouzové výlezy švýcarských opevnění, In: Novodobé fortifikace č. 9, 2002, s. 27-39.
GREGAR, Oldřich: Zařízení staveniště na stavbě těžkého objektu, In: Fortsborník č. 7/II, Brno 2002, s. 7-31.
GREGAR, Oldřich: Stavební úpravy lehkých objektů vzor 36 a 37 proti účinkům zbraní hromadného ničení, In: Fortsborník č. 7/III, Brno 2004, s. 109-118.
GREGAR, Oldřich, HÁK, Zdeněk: Lehký objekt vzor 36 se vstupní štolou, In: Fortsborník č. 7/III, Brno 2004, s. 45-48.
HABRNÁL, Miloš a kol.: Rupnikova linie a ostatní jugoslávská opevnění z let 1926-1941, Dvůr Králové nad Labem 2004
GREGAR, Oldřich: Tvrz Ludendorff, In: Fortsborník č. 2, Brno 1996, s. 23-30.