4cm kanon vzor 36 ve službách Třetí říše

Protitankový kanon vz. 36 se po záboru zbytku ČSR na jaře 1939 stal vítaným přírůstkem německé pevnostní výzbroje. Kanon byl zaveden do výzbroje německé armády pod označením 4,7cm PaK 36(t) a našel uplatnění v řadě německých pevnostních staveb po celé Evropě. Střílna dostala označení 770P4. První "paky" se objevily již v roce 1939 v některých objektech na Westwallu (Siegfriedovy linie). V květnu 1940 bylo na Westwallu postaveno 45 pevnostních objektů vyzbrojených kanonem 4,7cm Pak 36(t). Masového využití se ex-československé kanony dočkaly až při výstavbě Atlantického valu v letech 1942-44. V tomto období bylo postaveno 493 objektů osazených střílnou 770P4. K použití 4cm kanonu v pevnostních stavbách na východě nedošlo. Snad jedinou vyjímku představoval jeden 4,7cm Pak 36(t) osazený v malém objektu tvrze Ludendorff, která byla součástí severního úseku pevnostní linie Oder-Warte-Bogen. Střílna i zbraň byly používány bez výraznějších zásahů do jejich konstrukce. Jedinou podstatnější změnou bylo použití spouštěcí pancéřové desky před střílnou, kterou měla chránit před přímými zásahy (v podstatě se jednalo o obdobu naší pancéřové oponky).