Zbraně tvořily podstatu většiny fortifikačních staveb - vždyt kvůli nim byly pevnostní stavby budovány.
Původní plány na vyzbrojení objektů stálého československého opevnění byly velkolepé. Postupem času však bylo stále zřejmější, že v zájmu urychlení vývoje a zavedení do výzbroje, ušetření finančních prostředků a zjednodušení logistických problémů (především v zásobování municí) bude vhodné do výzbroje zavést pouze několik typů zbraní. Vývoj a výroba pevnostních zbraní v ČSR byly záležitostí druhé poloviny 30. let 20. století. Jen plzeňská Škodovka měla zkušenosti s výrobou pevnostních zbraní (a pancířů) z dob Rakouska-Uherska.
Do zářijové mobilizace v roce 1938 se však podařilo do sériové výroby zadat pouze jedinou speciální pevnostní zbraň - 4cm pevnostní kanón vz.36. Ostatní typy zbraní, především dělostřelecké, zůstaly ve stádiu vývoje nebo byly vyrobeny jen v několika prototypech.