Ventilační zvony

Ventilační zvony byly nejmenšími pancéřovými prvky používanými při výstavbě československého opevnění. Pomocí těchto zvonů byla vyřešena výměna vzduchu v objektech, které byly z větší části zahrnuty zeminou (v převážné většině šlo o tvrzové objekty). Zvon mohl sloužit buď k nasávání nebo evakuaci vzduchu do (z) objektu. Svým tvarem do jisté míry připomíná obvyklý pěchotní zvon. V horní části pláště byly pravidelně rozmístěny čtyři větrací otvory, do spodní části zvonu bylo zaústěno potrubí složené ze čtyř do sebe zasunutých trubek. Ventilační zvony se používaly v pěchotních srubech tvrzí, dělostřeleckých pozorovatelnách (tvrzových i samostatných) a vchodových objektech se studnou.

Ventilační zvony byly vyráběny ve třech typech, které se vzájemně lišily pouze v rozměrech:

malý typ s vnitřním průměrem 175 mm
střední typ s vnitřním průměrem 275 mm
velký typ s vnitřním průměrem 350 mm

Každý z těchto tří typů mohl být navíc vyroben v jednom ze dvou provedení, přičemž rozdíl se týkal jen vnitřního potrubí, nikoliv však vlastního zvonu:

provedení A se používalo u sacích i evakuačních zvonů
provedení B se používalo pouze u zvonů evakuačních

Hmotnost ventilačního zvonu nejběžnějšího (středního) typu se pohybovala okolo 1,8 t, cena takovéhoto zvonu činila přibližně 20 000,- korun. Výrobou se zabývaly dvě firmy. První firmou bylo Vítkovické horní a hutní těžířstvo, kde bylo vyrobeno 7 zvonů, druhou pak Báňská a hutní společnost v Třinci, kde se vyrobilo 22 zvonů.

Do konce září 1938 se podařilo osadit celkem 26 ventilačních zvonů všech tří typů. Z toho bylo 22 kusů středního, 3 kusy malého a pouze 1 kus velkého typu. Některé zvony byly za okupace vytrženy Němci. I přesto se do dnešních dnů (2012) zachovalo 14 těchto nejmenších pancéřových prvků.

Výkres ventilačního zvonu středního typu (vnitřní průměr 275 mm) - vlevo provedení "A", vpravo "B"

Ventilační zvony používané na francouzských a německých opevněních

Přehled zachovalých ventilačních zvonů na území ČR:

Objekt MO-S 38 tvrze Smolkov:

Sací zvon pro filtrovnu v dolním patře objektu. Jde o zvon středního typu v provedení A. Celý plášť zvonu chrání plechový plát s malými otvory v místě výduchů, navíc je celý zvon omotán ostnatým drátem. Nejedná se však o původní úpravu.

Objekt MO-S 38 tvrze Smolkov:
Druhý ventilační zvon v tohoto objektu měl sloužit k odvádění zkaženého vzduchu z objektu. I v tomto případě jde o střední typ, ovšem v provedení B (rozdíl mezi provedením A a B není z těchto pohledů zřejmý).

Objekt K-S 10 tvrze Hůrka:

Zvon měl nasávat vzduch pro filtrovnu v dolním patře. Je to zvon středního typu v provedení A. Zajímavé je porovnání "zapuštění" zvonu do stropu ve srovnání s fotografii výše, kde zvon z větší části vyčnívá nad stropní desku.

Objekt K-S 12 trvze Hůrka:

První ze dvojice ventilačních zvonů tohoto objektu měl nasávat čerstvý vzduch do filtrovny v dolním patře. I v tomto případě se jedná o zvon středního typu v provedení A.

Objekt K-S 12 tvrze Hůrka:

Druhý zvon měl naopak zajišťovat odtah zkaženého vzduchu mimo objekt. Jedná se o střední typ v provedení B.

Objekt K-S 41 tvrze Adam:

Zvon měl nasávat vzduch pro filtrovnu v dolním patře objektu. V tomto případě jde o zvon malého typu v provedení A.

Objekt K-S 42 tvrze Adam:

Sací zvon objektu pro dělostřeleckou věž byl středního typu v provedení A. Průpal ve vrchlíku zvonu byl způsoben německou kumulativní náloží z války.

Objekt K-S 42 tvrze Adam:

Druhý zvon objektu pro dělostřeleckou věž byl určen pro evakuaci zkaženého vzduchu mimo objekt. Jde o střední typ v provedení B.

Objekt R-S 76 tvrze Hanička:
Ventilační zvon měl nasávat vzduch pro filtrovnu tohoto objektu. Jde o střední typ v provedení A. Kamuflážní nátěr není původní, ale na zvon byl nanesen při rekonstrukčních pracích na objektu.

Objekt R-S 77 tvrze Hanička:
Také tento objekt měl jeden ventilační zvon pro nasávání vzduchu do filtrovny (střední typ v provedení A). V současné době je zvon zahrnut.

Objekt R-S 78 tvrze Hanička:
První zvon osazený v tomto objektu měl nasávat čerstvý vzduch do filtrovny. Jde o střední typ v provedení A. V době úprav tvrze Ministerstvem vnitra v 80. letech byl vrchlík zvonu odříznut a zvon zahrnut. V roce 2012 byla chybějící část zvonu nahrazena zdařilou maketou, která je k nerozeznání od originálu.

Objekt R-S 78 tvrze Hanička:
Druhý ventilační zvon měl z objektu odvádět zkažený vzduch. I tento zvon byl středního typu, ale v provedení B. V době úprav tvrze v 80. letech byly všechny čtyři otvory zavařeny a celý zvon byl zahrnut zeminou.

Objekt R-S 79a tvrze Hanička:
Jeden ze dvou zvonů osazených ve stropě vchodového objektu. Byl určen pro odvod výfukových plynů z motorů ve strojovně v podzemí tvrze. Jde o velký typ v provedení A.

Objekt R-S 80 tvrze Hanička:
Ventilační zvon měl nasávat vzduch pro filtrovnu tohoto objektu. Jde o střední typ v provedení A. Při stavebních úpravách objektu v 80. letech byl zvon zabetonován a zarhrnut.

Ventilační zvony byly používány také v moderních pevnostních systémech Francie a Německa. Můžeme na ně narazit na objektech tvrzí a to jak na severním úseku Maginotovy linie, tak i v Alpách. Staly se vzorem pro konstrukci našich ventilačních zvonů, ty ale později doznaly řady změn a úprav. Ventilační zvony byly používány také na některých německých objektech. Nejvíce jich je možné vidět na objektech linie Oder-Warte-Bogen (OWB) na území Polska.

Ventilační zvony používané na francouzských a německých opevněních

Poznámka:

Podrobný článek o ventilačních zvonech byl uveřejněn ve Fortsborníku 7/III (2004) na straně 59 až 82.