Autoři popisují vojenské dění v Kadani a jejím okolí od vzniku Republiky československé až do osudného podzimu 1938, především působení I. praporu Pěšího pluku 46.

Pozornosti autorského kolektivu samozřejmě neunikly přípravy na obranu republiky v Podrušnohoří ve druhé polovině 30. let - budování lehkého opevnění (stavební úseky V.a a K-50) a jednotek určených k jeho obraně.

Stručně jsou zmíněny i zkoušky na objektech lehkého opevnění prováděné Němci a osudy opevnění po roce 1945.

Text doplňuje velké množství dobových fotografií, obrázků a mapek.

Nadšencům z Občanského sdružení Stachelberg se podařilo vyčistit základovou desku tvrzového pěchotního srubu T-S 71. Už na jaře proběhlo vyklučení náletových dřevin, v nedávných dnech proběhly i rozsáhlé terénní úpravy. Více informací a fotografií najdete na facebookových stránkách Muzea na Stachelbergu.

Překlad podstatné části německého pamětního spisu o francouzském opevnění - německé služební pomůcky z roku 1941 nazvané v originále Denkschrift über die französische Landesbefestigung. Text je doprovázen velkým množstvím fotografií, výkresů a map (některé jsou v barevném provedení).

V knize jsou podrobně popsány přípravy k obraně prováděné na Berounsku v letech 1936 až 1938, mobilizační obsazení vybudované pevnostní linie i následná odbojová činnost hrdinů, kteří se nehodlali smířit s německou okupací. Velký prostor je věnován detailnímu popisu událostí po přijetí podmínek mnichovského diktátu, kdy čs. generalita chtěla podpořit protikapitulačně smýšlející opoziční politiky a iniciovat státní převrat, a mobilizovaná armáda se proto nadále intenzivně připravovala na střet s nacistickým Německem. Nejvýrazněji se tyto mobilizační aktivity projevovaly právě na vnitrozemské linii zvané Pražská čára, jejíž součástí bylo i opevnění na Berounsku.

Několik závěrečných kapitol je věnováno historii berounského pěšího pluku 38 a činnosti jeho důstojníků v rámci odbojové organizace Obrana národa. Publikace obsahuje téměř 300 dobových fotografií, pohlednic, leteckých snímků a technických výkresů. 

Publikace popisuje vývoj a výstavbu opevnění v okolí Chomutova, chomutovský Pěší pluk 46, který zde sídlil od vzniku republiky až do jejího zániku a také přípravy k obraně republiky v roce 1938.

První díl z nové knižní série Za linií seznamuje čtenáře s problematikou nebojových staveb, umístěných do týlu bojové linie československého opevnění na Ostravsku a Opavsku. Tento prostor byl svěřen k obraně primárně hlučínskému hraničářskému pluku 4.

Kromě samotných pevnostních objektů měla tato jednotka v kritickém září 1938 k dispozici například část velitelských objektů, výrazně rozpracovanou kabelovou síť, nezbytnou pro vzájemnou komunikaci mezi nimi a v neposlední řadě dvojici nově vybudovaných hraničářských kasáren.

Právě kasárnám v Koblově a Hlučíně, rozestavěným, avšak nedostavěným kasárnám v Hrabyni nebo rozsáhlému areálu opavských Masarykových kasáren, postavených ještě za dob Rakouska-Uherska, je věnována tato publikace.

Kromě výše zmiňovaného systému vojenských ubikací se však čtenář v knize seznámí i se stavbami, které hlučínští hraničáři využívali v době, kdy ještě neměli k dispozici své nově budované kasárenské komplexy, nebo objekty, kam naopak ustupovalo po záboru československého pohraničí.